Za oknem se valí podzimní mlha, a tak už se nemohu vymlouvat na létání. Nezbývá než sednout za počítač a napsat pár řádků o leteckém výletě na Slovensko, který jsme podnikli letos v září (2014) v naší malé Cessně C150 OK-OKA. 

 

 

 

PŘÍPRAVA

Přeskočím očividné kroky typu sehnat letadlo, zavřít manželku do sklepa po dobu výletu, mít pojištění do cizích zemí, a tak podobně. Let na Slovensko je minimálně z pohledu jazykové výbavy nejjednodušší cizí stát, kam se vydat letadlem, protože není potřeba ICAO angličtina. Nezbytná je letecká mapa (ideálně včetně databáze letišť), kterou je možné koupit v kompletu s českou ICAOvkou. K samotnému plánování letu jsme využili online plánovače Skyvector a výborný český Airquest (byť stále jen v betaverzi). Takhle nějak vypadal náš ambiciózní plán:

 

 

 

 

LET - PÁTEK

Den D nastal v pátek 20.9.2014. Předpověď nic moc od západu má přecházet studená fronta během víkendu, ale zatím je hezky. Vyrážíme v pátek ráno, do letadla dáváme celou naši bagáž. Jsme připraveni i na spaní ve spacáku pod stanem, takže toho není zrovna málo. Mass and balance kalkulaci mám nadrcenou z ATPL teorie, takže s excelovskou tabulkou to není problém. Jsme bohužel za povoleným zatížením s našimi zvětšenými nádržemi na 140 litrů, takže musíme tankovat méně. 

První rameno letí Karel, cesta hezky utíká a zastavujeme se ještě v Poličce na půlhodinovou vyhlídku pro jeho známého. Za chvilku už pokračujeme dále na Olomouc a přes Libavou do CTR Ostrava Mošnov. I přes to, že přilétají letadla na víkendové Dny NATO je řídící úžasně ochotný a pouští nás přímo na Frýdlant (LKFR). Nad Ostravou se trhá vysoká oblačnost a tak konečně vidíme i sluníčko, které ozařuje vrcholky Beskyd. Parádní pohled. 

 

Ve Frýdlantu fučí ostře z boku na dráhu 08, ale za chvilku už pojíždíme k tankování, které zde máme předjednané dopředu telefonicky. Místní aeroklubák je super ochotný, jedinou nepříjemností je tankovat přes vysokou konev s jelenicí, což u hornokřídlého letadla znamená, že by měl mít člověk i se stoličkou aspoň tři a půl metru. Palivo máme a tak voláme na letiště po naší trase, kde by pro nás měli nocleh. Rožumberok je pod vodou po deštích, ale v Jasne a Spišské není problém. Skáčeme do stroje a pojíždíme na vyčkávací místo dráhy 26. Jsme sice těžcí, ale dráha je hezky z kopce. Jedinou starost nám dělá silný boční vítr. Dáváme plný plyn, ale letadlu se moc nechce. Před koncem dráhy letadlo konečně letí a my si můžeme oddechnout. Točíme mírnou stoupavou zatáčku přes Čeladnou ale přímo přes kopce to nedáme. Musíme tedy ze západu oblétat Lysou horu a aspoň mám čas zavzpomínat, když jsme tady svahovali s L23 na plachtařských závodech před asi 6 lety. 

 

Stále stoupáme a už máme dost výšky zamířit přes údolí Morávky směrem na Slovensko. Netrvá dlouho a jsme za čárou hraničního hřebenu. Jsme nadšení a užíváme si kopcovité krajiny pod námi z asi FL 55 mimo TMA Žiliny. A to je vlastně vše, takhle jednoduché to skutečně nyní je. Žádné letové plány ani žádání o povolení. Pod námi je první větší městečko a to je Čadca. Zaráží nás obrovský hřbitov přímo v centru města a máme takový exotický pocit :)

 

Za chvilku se před námi začínají klenout hřebeny Malé Fatry a jedná se o úžasný zážitek, letět kolem takových kopců mírně pod jejich úrovní. Naštěstí je oblačnosti tak akorát, aby to bylo pěkné ale ne nebezpečné. U Dol. Kubína je už vidět Liptovská Mara a terén se začíná snižovat. Přes Rožumberok klesáme k Jasně (LZJS), na rádiu nikdo není a tak děláme průlet přes letiště a docela nás překvapuje co vidíme. Je to krásný nový asfalt, i když poměrně krátký (544x15m), který končí v kukuřičném poli. Jsme trochu delší a zastavujeme se těsně před klasy. Místňáci nás navádějí na trávu před hangár, kde mají ocelová lana, ke kterým se dá letadlo přikurtovat. A koukáme, kde jsme se to vlastně ocitli. Je to malé soukromé letišťátko bývalého pilota od ČSA, který ho postavil v polích a je tady pouze jeden hangár s klubovnou a sociálním zařízením. Takhle nějak si představuji ráj :) Domlouváme si ubytko přímo v hangáru za 10 EUR/os/noc. Přistání nás vyšlo na dalších 10 EUR. Trochu nevýhoda je, že letiště je dost daleko od civilizace, ale nás naštěstí bere na večeři do hospody pilot R22 Robinson, který přistál chvilku po nás a létá sem na víkendy z Bratislavy. V hospodě si dáváme výborné halušky s pivem a jsme nadšeni z našeho slovenského výletu. 

 

LET - SOBOTA 

 

 Probouzíme se a pohled z postele není nic moc. Kromě toho, že vidím chcíplou myš pod postelí, tak ještě horší jsou nízké mraky za oknem s dešťovými přeháňkami. Přesouváme se do krytého venkovního sezení a plánujeme další trasu. Paliva zatím máme dost ale musíme myslet dopředu. Zjišťujeme tedy kde by mohli mít AVGAS a narážíme na asi největší problém létání na Slovensku (pokud máte letadlo pod leteckými pracemi). Zkrátka toto palivo není absolutně nikde k dostání. Po asi 60 telefonátech začínáme být zoufalý, ale štěstí se přeci jen usměje. Asi 40l můžeme nakoupit na letišti v Očovej (LZOC), a tak je naše další destinace jasná. Před tím bychom ale rádi doletěli co nejdále na východ.

 

Pilot od Robinsona nám dovezl čerstvý chléb, oštiepok (sýr) a žinčicu (podmáslí) přímo od místního bači. Co více si přát. Než dosnídáme tak už se mraky protrhávají a vykukuje sluníčko. Radar ukazuje že přeháňky postupují rychle na východ, jinak by to mělo být dobré.Na nic nečekáme a startujeme. Rolujeme až na konec dráhy a dáváme plný plyn. Jsme přeci jen dost těžcí, ale odlet je naštěstí v pohodě.

 

Točíme na Liptovský Mikuláš a přelétáme přes Lipt. Maru. Na úrovni města se snažíme o spojení s Popradem (LZTT) ale neúspěšně. Stoupáme proto do 4000ft a nyní už nás slyší. Dávají volný průlet přes celé TMA až na Spišský Štvrtok. Vysoké Tatry jsou bohužel v mracích, ale i tak to jsou krásné pohledy na jejich úbočí. Pořád jsou ještě vidět následky kalamity a všude leží kmeny stromů. Provoz v TMA je docela hustý, ale řídící to má vše pod kontrolou a nechává VFR provozu dost místa. Loučíme se s Popradem a klesáme pro lepší focení spišského hradu. Je to opravdu nádhera. Terén se začíná opět zvedat a my musíme opět stoupat. Pod námi začínají naskakovat malé cumuly, což je hezky fotogenické. Bohužel se začínají čím dál více slévat a nevypadá to příliš dobře. V Prešovském vojenském CTR nemají žádný provoz a tak nás pouští dále na východ ale tam narážíme na hustou černou vrstvu mraků, které sahá od země až někam do FL 90. To proletět nepůjde. Na jih to nepůjde také, mraky jsou všude a v kopcích nízkých Tater by to příliš bezpečné nebylo. Najednou si uvědomujeme, že se vrstva mraků pod námi slévá v jednu masu a my přestáváme vidět zemi. Rychle přemýšlíme co dál. Moc možností není a tak koukáme na nejbližší letiště. Vojenský Prešov je zavřený, a tak zbývá jediná možnost a to jsou Ražňany (LZRY). Rychle se tam otáčíme a pícháme mraky v malé dírce asi 150m nad terénem. Na frekvenci nikdo není, ale letiště je otevřené a tak rychle přistáváme.

 

Uf, docela si oddychujeme a říkáme si, že jsme měli štěstí. Na Slovensku nejsou letiště tak blízko u sebe jako v ČR a kopcovitý terén vše ještě zhoršuje. Letadlo necháváme u AN-2 a zjišťujeme, že zde skončili úplně ze stejného důvodu. Mudrujeme nad počasím, ale dost se to zhoršuje. Už není vidět ani nedaleký kopec se zámečkem. Obdivujeme alespoň místní hangár fabriky Tomark Aero s jejich moderními celokovovými ULL Viper. Po asi hodině a návštěvě bankomatu ve městě, kam nás hodil jeden ochotný aeroklubák jsme přesvědčení, že už je počasí opět letové. Od západu se to rychle čistí, ale jih kam potřebujeme my není pořád nic moc. Nicméně AN2 už také odstartovala do Košic a to je přesně kam míříme také. Dále na východ se tedy už bohužel nepodíváme. Snad příště. 

 

Startujeme a rychle zjišťujeme, že to není taková sláva jak to vypadalo na zemi. Základna 8/8 mraku je pořád dost nízko, držíme se pod ní a kličkujeme mezi kopečky. Košický řídící je super, pořád se nás ptá jestli je počasí ok a dává nám volno přes město a letiště. Pohled na nekonečné sídliště a oprýskané staré budovy v centru působí dost pochmurně. Největší masakr jsou ale Východoslovenské železárny hned za letištěm. Obrovský komplex budov vypouštějících z desítek komínů obrovské množství páry a kouře. 

 

To be continued...